Malá obec pod Jizerskými horami nedaleko Vratislavic nad Nisou má hned několik skvělých lákadel. Hřiště na Milířích, rozhlednu Císařský kámen a úchvatnou stezku Eldorádlo.

Ve zkratce:

Popis trasy: 

* Start a cíl: Rádlo, železniční zastávka

Od nádraží jsme vyrazili po modré ke kostelu Nejsvětější trojice, kde jsme potkali naše první (reálně ale už asi třetí) zastavení s názvem Slovo. 

Poté jsme se snažili již jít po stezce Eldorádlo. Ještě kousek jsme pokračovali po modré značce, která pak však uhýbá doprava. My pokračovali k místnímu koupališti. A odtud po kůlovém značení stezky přes louku na silnici vedoucí na Milíře. Pokračovali jsme poté po silnici vzhůru až na Milíře ke kiosku. 

* POZOR! Silnice je poměrně frekventovaná. Zvlášť za hezkého počasí tam jezdí dost aut i cyklistů.

U kiosku v Milířích je krásné dětské hřiště, takže jsme si zde udělali obědovou pauzu. Poté jsme pokračovali po zelené značce na rozhlednu Císařský kámen, která byla teprve nedávno otevřena. Je odtud opravdu krásný výhled na Ještědský hřeben i Jizerské hory.

Z rozhledny jsme se vrátili do Milířů a od kapličky se vraceli po neznačené polní cestě (vede tudy Eldorádlo) kolem vrchu Hraničník zpět do obce ke kostelu. Odtud opět po modré na nádraží. 

A dál...

Rozhledna Císařský kámen je volně přístupná bez vstupného, dojedete k ní v pohodě i s kočárkem. 

Kiosek na Milířích má otevřeno dle sezóny, přes zimu je zavřený. Ověřte si otevírací dobu na webu: https://www.cisarskykamen.cz/ Hřiště pro děti vedle je veřejné.

Stezka Eldorádlo má i dětskou odbočku, kterou jsme ještě nevyzkoušeli. Dostanete se na ní od zastavení Rodina pod Milíři. Určitě se plánujeme vrátit a vyzkoušet i to, co jsme při první návštěvě minuli. 

Eldorádlo je opravdu netradiční stezka, která klade důraz na smyslový prožitek krajiny a genia loci místa. Využívá příběhu poutníka, který se zastavuje při své cestě krajinou, poznává její obyvatele a život v ní. Navozuje atmosféru a vybízí k zamyšlení. Stezku si užijete po mnoha stránkách. Doporučuji nespěchat! 

Jediné, co mi kazilo ten nádherný zážitek z této cesty bylo, že stezka je značená modro-žlutými kůly a ne vždy je jasné, kam má poutník jít a kde odbočit. Mapka na webu obce je v malém rozlišení, stanoviště na ní nejsou číslována (v reálu ale mají své pořadí). Její začátek je pak u koupaliště, což je pro příchozí, kteří přijeli vlakem, nepraktické - kdybychom chtěli jít zastavení ve správném pořadí, museli bychom projít celou obec a poté se vracet zpět kolem již jednou navštívených zastavení. Naštěstí stezka nepostrádá smysl, když jdete na přeskáčku, ačkoli příběh poutníka někdy navazuje na to, co už zažil na předchozím místě. 

Kam dál v Jizerských horách: